Modeláři ve Valmezu, historie
Historie zdejších leteckých modelářů sahá do konce dvacátých let. Popudem byla Masarykova letecká liga. Využiji vzpomínek p. Výskaly, který uvádí, že o modelářství ve VM se dočetl v r. 1933 v časopise "Mladý letec" z r.1931, že ve VM existují letečtí modeláři. Bylo v něm napsáno, že v našem městě byli vvznamenáni v prosinci . 1931 tři modeláři "Diplomem l. třídy". To znamenalo, že základna musela být poměrně široká. Jednalo se pány Mir. Zajíc, Jar. Barnet a Jiří Šabacký. Slyšel jsem, že modeláři zde již byli v r. 1929.
V dřevařské škole už mnodelářům pomáhal jeho starší bratr, který ho na naléhání přihlásil do modelářského kurzu. Zápisné že bylo 5 korun. Kurz vedl učitel Hartman, v tu dobu už byly dva, pro začátečníky a pokročilé. Kurz probíhal jednou týdně po třech hodinách a byl poměrně hodně obsazen. Nejprve byla teorie a později stavba. Kdo dělal špatně, tož dostal i pohlavek. Pamatuji se, jak se loupaly špejle. Kurz trval asi 50 hodin. Po dokončení kurzu byl první závod na vojenském cvičišti. V polovině června byly další závody, kterých se mimo mladých účastnili i dospělí. Přijela komise, která modely hodnotila. V ten den byl proveden i let s větroněm. Na cvičišti hrála i vojenská dechová hudba 40-tého pěšího pluku. Modely pak ke konci vypouštěli všichni naráz a byl to zmatek. Pamatuji se, že vyhrál učitel Jacelín. Tyto letecké dny se konaly každým rokem a ukončila je až okupace.
"Byla to nádherná atmosféra, kdy my malí kluci jsme mohli dělat něco co nás tak povznášelo a přinášelo, že možná až vyrostem, budeme moci i létat." Existovala i kronika, která se však po válce už nenašla.
Za okupace byla modelařina většinou při školách a létalo se na několika místech.
Naše skupina s hrnčířern Hauserem létala za Pečivovým mlýnem. Později byl zastaven i časopis "Mladý hlasatel" z něhož jsme čerpali. Stavěli jsme modely jako Šídlo, Lišák Ferina, Myšák, Hydra a další. V roce 1943 nás několik pouštělo Káně u Pečivova mlýna a model odlétl na cvičiště. Vojáci stříleli z kulometu na pohyblivý terč letadla upevněného na lanové dráze. Německý důstojník, který vedl střelby byl patrně "Sudeťák", protože mluvil dobře česky, nám dovolil si vzít model. Ptal se nás, jaké máme modely, ať mu je ukážeme. Ukázali jsme jednu Stuku 87, Storcha a další byli tři Westlan Lyssander a tři Huricany. Všechny měly výsostné označení. Německé jsme museli dát bokem. Vynadal nám do českych sviní a nařídil, abychom ostatní jeden model po druhém pouštěli do vzduchu. Vojáci do nich začali střílet. Pak jsme se už scházeli nepravidelně, byl i nedostatek materiálu.
Po válce jsme pokračovali dále, létali s motoráky, s pohonem na CO2, experimentovali i s raketami.
Od p. Výskaly jsem též obdržekl fotografie z bombardování VM. Pan Výskala umírá v r. 2014.
Má někdo fotografie z doby modelářské? Napište na wallachia(at)post.cz
