Řidičům

Oblast silniční dopravy, chování účastníků provozu na pozemních komunikacích upravují zákony.
Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Základní normy
zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemmích komunikacích
vyhláška č. 294/2015 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (+ dopravní značky)
zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích + vyhláška co se kontroluje
zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a další.

Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích, každý je povinen:
a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, 1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu,
b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, 5) vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

Víte, kdo všechno vás může na pozemní komunikaci zastavit a co po vás může požadovat, jaké má oprávnění?

Něco praktického pro řidiče, nejen

Osvěžme si základní veličiny:
  dráha         s
  rychlost     v
  čas            t
  zpomalení a

Zastavím na fleku

To popírá fyzikální zákony, nerespektuje je.
Tak se na to podívejme, tato činnost, brzdění, se skládá z několika fází:
- podnět v zorném poli řidiče
- z oka jde signál do mozku, zpracovává ho, rozpoznává o co jde, identifikace objektu, pohyb, rychlost, barva,
  snížená viditelnost..., zatím bez reakce, vyhodnotí situaci a teprve pak vydán pokyn k akci
- reakční doba řidiče na podnět,
- reakční doba brzd (náběh brzdového systému, doba prodlevy brzd) a
- samotná brzdná dráha.

Pro reakční dobu běžného řidiče a prodlevu brzd se počítá 1 sec, některé prameny uvádí až 1,6 (1,8 sec. včetně prodlevy brzd) . Po tuto dobu jedeme a nic se neděje s rychlostí jízdy.
Jedeme-li např. 70km/hod., ujedeme 20 m, při 100 km/hod. 27,7 m, při 50km/hod. 13,8 m a pak teprve začíná vlastní brzdná dráha. To za předpokladu, že řidič nevykonává jinou činnost, nerozptyluje se a věnuje se řízení.

Nevěříte? Tak zvažujte ... Zrakem zjistíme, že se něco děje, co je v rozporu s běžnou situací, tedy nebezpečí, mozek to vyhodnotí jako nebezpečné a vydá svalům příkaz reagovat, noha povolí pedál plynu, přesunuje se na brzdu a tlačí, brzdy zabírají, podřaďování, spojka. Jakékoliv otálení se nám může vymstít. S tím souvisí i najíždění do prostoru, kde nevidíme, jízda na světla, vrchol stoupání, nepřehledná zatáčka, chodci ..

Jsme-li např. alkoholizováni, unaveni, nepozorní, kouříme, jíme, poslech rádia ... je pochopitelně naše reakční doba delší, zorné pole je užší. Ostatně stačí jen kýchnutí kdy zavíráme oči, kolik při dané rychlosti ujedeme naslepo ....

Mrknutí okem nás přijde na 0,2 sec. Jak často mrkáte a kolik času promrkáte za dobu jízdy? A to byla firma, která nabízela kazety s ponoukáním .. učte se cizí jazyk v autě!
Když to zjednodušíme, tak co je v cestě smeteme. Dobrým příkladem je jízda na světla večer, kdy máme jet na dohled ... věříte, že jedete "potmě"? Světla, jak potkávací, tak dálková mají nějaký dosvit, takže rychlost je mu třeba přizpůsobit tak, aby jste na něj stačili zastavit.

Podívejme se na reakci jinak. Někdo na vás vystřelí ze vzdálenosti řekněme 200 m. Rychlost střely cca 720 m/s - SA 58). Na případný výšleh z hlavně nestačíte zareagovat, zvuk výstřelu uslyšíte, když jste již po přesném zásahu mrtví. Takže filmy z války, jak se voják kryje po výstřelu neberte až tak vážně. Abyste mohli na výšleh zareagovat, musel by být
střelec vzdálen nad 1 000 m, ale zvuk výstřelu při zásahu stejně neuslyšíte. Ten přijde po 2 sekundách. U vzduchovky počítejme s rychlostí střely např. 160 m/s, ale střílí se na vzdálenost ... m, ale výlet broku nevidíme.

Pochopitelně, že na brzdnou dráhu má vliv stav vozovky, její povrch, pneu a další činitelé. Je rozdíl, jedeme-li s osobním autem, nákladním, s motocyklem. U každého je jiný činitel zpomalení, s tím musíme počítat.
A co koeficient tření - od 1 na suchém betonu až po led 0,2.
Existují tabulky brzdných drah, ty jsou však víceméně orientační, pro každý konkrétní případ je lepší brzdnou dráhu spočítat.

Vliv má i subjektivní vnímání rychlosti, u nových vozidel není motor téměř slyšet (a co pak u elektrik) takže se zdá oproti hlučnějším vozidlům jízda pomalejší. Vím o čem mluvím, zkuste si to.

Při jízdě je třeba uvažovat co řídím, co jede přede mnou, za mnou. Každé vozidlo má jiné zpomalení, nehledě na stará vozidla kontra nová s vymoženostmi ABS, ESP ..., brzdy kapalinové a vzduchové
Vzpomínám na mechanické brzdy u KdFa ...
A uvědomte si, že když zdvojnásobíte rychlost svého auta, tak vzroste jeho brzdná dráha na čtyřnásobek!

Mrkněte na zajímavý a poučný test

Takže ta škodovka zastavila z 80 km na 15ti metrech. Je to tedy rozdíl, když si uvědomíme jaké bylo a je předepsané zpoždění pro osobní vozidla - 5,8 m/s2 a jaké dosahují dnes s různými vymoženostmi. < br/> Při původním zpomalení by z 80ti zastavila na 42 metrech, z 50ti na 16,6 metrech.
Faktem však je, že vozidla dosahovala lepšího zpomalení, než předepsaného. Vzhledem k tomu, že jezdí i starší vozidla, neustále původní zpomalení zůstává, viz vyhl. 102/95 Sb. § 30.
A teď si uvědomte, že za zády máte dnes takové vozidlo, jako např. Trabanta a dupnete na brzdy! A opačně, řidič se starším autem si uvědomit, že dojíždí modernější.
Rozdíly jsou pochopitelně i u nových vozidel, při testu dodávek vozidlo A zastavilo a vozidlo B tímto bodem projíždělo ještě rychlostí 35 km/hod. Rozdíly vyplývají i z výše uvedeného testu. Takže přemýšlet, předvídat.
A co takhle si na volném prostoru vyzkoušet, na jakou vzdálenost zastavíte z té 50tky? Takových zkoušek jsem provedl neúrekom.

Pro chodce je tu informace, že pokud je řidič s vozidlem před červenou zónou (v uvedeném případě délka 28 m) a sleduje provoz, nebude přejet, pokud se ovšem neřítí závodník. To pochopitelně pro vstup chodce řidiči z pravé strany do vozovky, vstup chodce z levé strany je při střetu chybou řidiče.

S výše uvedeným souvisí i bezpečná vzdálenost mezi vozidly, aby jste mohli včas reagovat, doporučuje se 2 sec., což při 50 km/hod. je 28 m jako minimální. Zde si to můžete ověřit na červené zóně před přechodem pro chodce, na její délku by měly být odstupy vozidel.

Takže je třeba dávat včas znamení o změně směru jízdy, včas přibrzďovat, dávat těm za námi informaci, šanci, aby mohli včas zpomalit. A pamatujeme si, že pokud nemáme ABS a j. (i když není samospasitelné), při brzdění "pumpujeme", abychom nezablokovali kola, zvláště při snížené adhezi. Je vhodné si manévr vyzkoušet na bezpečném místě, cvičišti abychom poznali, jak se chová naše vozidlo na různém povrchu. Na internetu je návodů dosti. Já jsem zastavil z 50 km na 6,4 metrech.

Další testy brzdné dráhy, 1 - 10 brzdění, brzdění ze 130 km

A víte, že čelní náraz při 50 km/hod. se rovná pádu z výšky 9,84 metru?

Zde najdete test na reakci a koordinaci

A víte, že vlivem únavy je tendence zvyšovat rychlost?

Pamatujte: můžete porušovat morální zákony, ale ne fyzikální.

Á propo, rychlost, víte jak jsou nastaveny tachometry ve výrobě? Takže se nedivme opatrným, co se táááhnou obcí. Pokud je tacho v pořádku, jedete dle něj, tak nemůžete stanovenou rychlost překročit. Radary v obcích jsou v podstatě intormativní.


Co je to "zamidrákované individum"

A co se týká alkoholu, to netřeba komentovat, s tímto spolujezdcem se prostě nejezdí.
Ale, statistky hlásají, že zhruba 10 % nehod má na svědomí alkohol. Jenže se nedokazuje, že nehoda byla způsobena vlivem požití alkoholu, je to jen sdělení, že u tohoto počtu nehod (a to ještě ne u všech, když některé se nehlásí čili to číslo je pochybné) byl zjištěn u řidiče alkohol. Způsobil by tu nehodu, i kdyby nepožil? A co ti, co sice požili, ale byli jen poškození. Daleko horší je rychlost jízdy, nedání přednosti v jízdě a nic neříkající nesprávný způsob jízdy.
Co se týká hladinky při jízdě mrkněte sem


A víte, že vozidlo z dovozu se považuje za ojeté, když je provozováno nebo evidováno v jiném státě a ode dne jeho první evidence uplynulo nejméně šest kalendářních měsíců (183 kalendářní dny)?

A víte: ve kterých případech nesmíte ohrozit nebo omezit jiného účastníka, či jen ohrozit (tedy omezit lze), co je dát přednost v jízdě, co je to křižovatka, kde křižovatka začíná?


A znáte toto?

§ 47

Dopravní nehoda

(1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škode na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a) neprodleně zastavit vozidlo,
b) zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištení, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavcu 4 a 5,
c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
d) spolupracovat při zjištování skutkového stavu.
(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni
a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,
b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu,
c) označit místo dopravní nehody,
d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob,
e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo,
f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast dopravní nehodě,
g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníku a vozidel, její příčiny, průbehu a následků.
(4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastnených vozidel včetne přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni
a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,
c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.
(5) Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě
a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,
b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích 20a), nebo
c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměreného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Poznámka: zvýšil se limit škody na 100 000 Kč. V souvislosti s tím nechápu proč lidi chtějí volat policisty skrz škodu, nejsou to žádní odhadci a škodu nemají co odhadovat, tu si má sdělit řidič vozidla (sděluje ji však do centrální evidence nehod). Je takový problém si zjistit, co stojí nárazník, světlomety, přední kapota, blatník, čelní sklo, popř. jiné? V té souvislosti mi více vadí, že na širé silnici je řidič pokutován za kdejakou blbost, ale při nehodě z toho její pachatel vyvázne bez sankce. Např. nepoužití bezp. pásů bych vůbec nepokutoval, ale při nehodě nehradil léčení, to je lepší motiv pro jejich používání. Řidič (spolujezdec) věděl, že ke zranění může dojít a byl s tím srozuměn.
Též mám nelibost proti držení, používání mobilu, protože jinak mohu kouřit, pít, jíst, poslouchat rádio, dívat se na TV, souložit a jiné..., asi to v jízdě nerozptyluje.

Při nehodě v zahraničí, kde nám platí zelená karta, kontakty.


Náraz do pevné překážky při 80 km/hod., nepřipoutaný řidič BP:
- bortí se nárazník
- posunuje se sedadlo kupředu
- náraz hrudníku na volant a jeho destrukce
- náraz na přístrojou desku
- náraz hlavy do čelního skla, váha řidiče je několik tun (připadá v úvahu i katapultace přes čelní okno)
- po 0,01 sec. je s největší pravděpodobností mrtvý
- sedí-li za ním nepřipoupaný spolujezdec, dostává další šupu zezadu

Jak daleko asi poletí po nárazu motocyklista?

Nevěříte? Máte-li odvahu zkuste nepřipoutaní dupnout na brzdy - auto zpomaluje, ale vy letíte původní rychlostí dále a ...

Zajímavá statistika, kdo koho hledá, viníci a poškození:

Pro zamyšlení Nejde jen kšeft?


Budete stát zde, v křižovatce tvaru T? Před ní je v oblouku DZ Zákaz stání, též za ní, bez dodatkové tabulky.

Budete parkovat zde?


Závady na vozidle, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona):
(1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.6)
(2) Závadou podle odstavce 1 v osvětlení vozidla je vždy,
a) nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky,
b) nelze-li přepnout dálková světla na potkávací,
c) způsobují-li světlomety oslnění,
d) jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící světlem jiné barvy než červené,
e) jsou-li chybně zapojeny svítilny nebo chybně propojeny svítilny tažného vozidla a přípojného vozidla
(3) Závadou podle odstavce 1 v zasklení vozidla je vždy
a) prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm,
b) zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší než 75 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně nižší než 70 %.
(4) Závadou podle odstavce 1 na výfukovém potrubí vozidla je vždy netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla.
(5) Závadou podle odstavce 1 na karosérii vozidla nebo na jeho podvozku je vždy poškození nebo deformace karosérie nebo podvozku, včetně řízení a brzd, které může bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.br< (6) Závadou podle odstavce 1, která má vliv na znečišťování životního prostředí, je vždy zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků
(7) Závadou podle odstavce 1 na pneumatikách vozidla je vždy,
a) je-li hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů menší než 1,0 mm,
b) obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky na jejím vnějším obvodu (oblast koruny, ramene, boku a patky) kostru pneumatiky nebo ji narušují,
c) jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě, nejde-li o nouzové dojetí.
(8) Závadou podle odstavce 1 je vždy zjevné překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo zjevné překročení největších povolených rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy.
(9) Závadou podle odstavce 1, která se týká spojení dvou nebo více vozidel do jízdní soupravy, je vždy zjevné porušení požadavků na vzájemné zapojení vozidel do jízdních souprav.
(10) Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které zjevně znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo (například prasklé brzdové hadice) nebo hrubé závady na řídicím ústrojí (například zjevné deformace a nadměrné vůle), je vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.


Na dalším se přemýšlí a pracuje