Proč nemáme ve Valmezu dálnici
Prosté, protože nebyla za Protektorat Böhmen und Mähren žádná dostavěna a ani zde vést neměla. O dálnicích se uvažuje
už za I. republiky a některé úseky byly i rozestavěny a to včetně plánu Baťovy z Chebu, přes Zlín do Užhorodu. Takže zase nic pro nás.
Mapka Baťovy dálnice

Ale silnice nižšího řádu zde být měly. Posuďte.
Zemská silnice (někdy též nazývána Hitlerova dálnice, říšská silnice, dálková silnice) obecně nazývaná lidem dálnice byla projektována z Plzně na (tehdejší Moravskou) Ostravu přes Prostějov, Přerov, VM, Rožnov, Frenštát. Nás může zajímat, že stavba započatá od Přerova končí u nedalekého Komárna před Kunovicemi. Zde najdeme i pozůstatky znatelné trasy, zbytky mostů, propustků. Jen malé části byly využity později při stavbě komunikací. Byla by dobrá, když jezdíme cik cak po II/150. Nebýt války, kdy se zastavil na desítky let čas.

Od Olomouce se stavěla komunikace do Ostravy přes Odry, ale padla v r. 1939 do Sudet, tedy Říše. K nám byla stavěna přes Lipník, Hranice, Val. Meziříčí, Rožnov p/R (Frenštát) a směrem na Slovensko.
Zde se však musíme vrátit do minulosti, kdy se stavěla "císařská silnice" z Brna do Olomouce a pak na N. Jičín (ulice Císařská) a Těšín.
"Betonka" od Hranic končila těsně před Val. Meziříčím u benzínové pumpy (známe Křížovy), jezdili jsme po ní do Olomouce, též na Ostravu od Příbora. Její zbytky jsou ještě od Lipníka na Horní Újezd. Zřejmě je její zbytek v areálu DEZA. Po sudetské části se můžeme projet od Potštátu na Kozlov.
Ve VM byly provedeny přípravy ve městě od křižovatky Nádražní a dnešní Masarykovy ke Sklárnám (nyní je to ulice Rožnovská, zde najdeme část mostu přes potok Struhu na Šištotě, (pod tím jsem prolézal), k Zašové, Rožnovu, na Pindulu (od VM tedy trasa totožná s komunikací na M. Ostravu). Pak k Pr. Bečvě a u Horní Bečvy částečně k Sachrově studánce, po ní dnes jezdíme. Vzpomínám si na objezd přehrady na H. Bečvě a problémy u lomu se sjízdností v zimě.

Někteří si pamatujeme, že jsme část silnice od D. Bečvy (za pilou, odbočka vpravo na H-S), dnes na H. Bečvu objížděli po levé straně Bečvy přes obec Pr. Bečvu ke křižovatce u hotelu Zavadilka. Kde dnes jezdíme, bylo rozestavěno.

Další komunikací z období Protektorátu která měla přetnout Moravu je dálnice A88 Wroclav (Breslau) - Vídeň. Tato nesla pojmenování "Hitlerova dálnice".
Dálnice byla budována jako exteritoriální, připravována od r. 1938, ve správě Německa! Takže Hitler a spol. si tu mohl rajzovat i bez obsazení.
Práce na komunikacích jsou zastaveny na základě vládního nařízení v r. 1942 do konečného vítězství, to platí i pro dráhy a j.. Nebyl by cement na bunkry a ocel na tanky... A Říše šla pomalu do kelu. Pozůstatky dálnice existují. Na internetu najdete "sledovače" této trasy, jak ji projížděli.
Vizte i http://www.dotyk.cz/publicistika/hitleruv-rez-moravou.html?tema=revoluce-v-doprave.
a
http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/technika/219489-hitlerova-dalnice-v-cesku-jezdime-po-ni-kazdy-den-naciste-pres-ni-chteli-dobyt-brno

Pro nás je dnes zajímavá komunikace I/35 (E442, taková jako Route 68 v USA) od Bumbálky do Hrádku nad Nisou na hranice Německa, Zittau. My postarší však známe I/18 z Čech (Rožmitál) do Michalovců, tato však už u Val. Meziříčí neexistuje, dnes sil. č. II/150 na Bystřici p/H. Údajně za Československa nejdelší silnice, část je zachována v Čechách a na Slovensku.
Dále I/57 od Brumova - Bylnice (hranice s SK) na polskou hranici do Prudnika.

Mrkněte na : Co jsme zaspali

Hitlerova dálnice

Máte foto předválečné, za války, po válce?